Lonestar je jednou z nejúspěšnějších kapel 90. let. Původně sextet se dvěma hlavními zpěváky rychle vyhodil Johna Riche a veškeré písně nadále zpíval pouze Richie McDonald. Lonestar slavili úspěchy s hity jako „No News“, „Amazed“, „What About Now“, „I’m Already There“ a „My Front Porch Looking In“, získali děvet #1 hitů a CMA je vyhlásila kapelou roku 2001. V roce 2007 oznámil Richie McDonald odchod za účelem vybudování sólové kariéry a kapela ho rychle nahradila Codym Collinsem. Spolu s ním připravila nové album a s očekáváním velkého comebacku vyjela na turné. S Lonestar jsem se setkal při jejich prvním evropském turné ve Švýcarsku a vyzpovídal kapelníka Deana Samse a nového zpěváka Codyho Collinse.

ROZHOVOR S DEANEM SAMSEM
Nahráli jste velmi energickou verzi „Gimme All Your Lovin“ na projekt pocty ZZ Top. Necháváte se hodně inspirovat rockovou hudbou?
Dean: „Já a ostatní kluci v Lonestar pocházíme z různých hudebních prostředí. Milujeme všechny hudební styly. Řekl bych, že jsme hodně ovlivněni kapelami jako ZZ Top. Myslím, že bys ses nás mohl zeptat jednoho po druhém a každý by ti řekl jiné jméno. Já osobně jsem pravděpodobně ten nejméně rockový chlápek v kapele. Rozhodně mám daleko blíž ke country. Má rád Journey a další podobné věci, které jsou založeny na vokálech. Zbytek kapely má radši kytarové věci a bicí.“
Kdo jsou tedy tvoje vzory?
Dean: „Mám jich strašně moc. Ke country jsem dostal díky Ronniemu Milsapovi. Jsem jeho obrovským fanouškem a první píseň, kterou jsem se kdy naučil na piano byla jeho ‚Stranger In My House‘. A potom Kenny Rogers. Mám rád jemné tklivé balady a věci, které vás chytnou u srdce, jaké dělal skvělé Kenny Rogers. Ale co se týče skvělých výkonů na jevišti, tak mou jedničkou je Ronnie Milsap.“
Pojďme se bavit o nové éře Lonestar. Myslíš, že se zvuk Lonestar po odchodu Richieho změnil?
Dean: „Zvuk se změnit nemůže, protože kapela jsme my. My jsme tím zvukem kapely. Ale co se změní, to je předmět písní, o kterých zpíváme. Během posledních let byly všechny singly, na kterých se textařky podílel Richie, o rodinných tématech. Není na tom nic špatného, my všichni máme rodiny a je to skvělé, ale chceme, aby naše hudba byla pestřejší. Je strašně moc druhů lidí, kteří chodí na naše koncerty a kupují si naše cédéčka, ale nejsou to jen ti, co mají rodinu. Myslím, že úkolem naší kapely je odrážet život, který je o lásce, ztrátě lásky, žalu. Je zde tolik různých aspektů života a chceme se dotknout toho všeho než se jen zaměřit na jednu část.“
Někteří kritici říkají, že příčinou vašeho komerčního propadu byl právě špatný výběr singlů do rádia, který učinil váš label. Je pravda, že jste byli nuceni jaké písně máte nahrát?
Dean: „No, víc než kýmkoliv jiným jsme byli nuceni Richiem. Já jsem byl zásadně proti nahrávání ‚Mr. Mom‘, ‚Class Reunion‘ a podobných věcí, ale prostě se stalo, že jsme tyto písně nahráli ve studiu. Vůbec jsme je nahrávat neměli, měli jsme nahrávat něco jiného, ale Richie si prostě dupl a řekl, že chce tyto písně nahrát, tak jsme je nahráli i navzdory labelu. Joe Galante, kterému nahrávací společnosti šéfoval, také tyto písně nechtěl nahrávat a myslím si, že tyto singly vydal proto, aby ukázal, že to nebude fungovat. Přestože se těmto písním dařilo v rádiu, desky se vůbec neprodávaly. Prodeje drasticky klesly a myslím, že to bylo právě kvůli tomu stále stejnému typu písní.“
S jakou nahrávací společností máte nyní smlouvu?
Dean: „Máme svůj vlastní label, Lonestar Records, který jsme měli ještě předtím, než jsme získali nahrávací smlouvu. První deska, kterou jsme kdy nahráli, vyšla na Lonestar Records. Byl to maxisingl se záznamem koncertu. V současné době jsme zase absolutně nezávislí, což má svoji dobrou i špatnou stránku. Je to dobré z hlediska toho, že si můžeme dělat přesně to, co chceme, ale na druhé straně si všechno musíme platit sami.“
Jak jste našli Codyho?
Dean: „Produkuji v Nashvillu spoustu umělců a jednou jsem pracoval se zpěvákem, který měl show v klubu v Atlantě. Jel jsem se tam podívat, abych ho podpořil, což dělám docela často, abych viděl, jak moji umělci vystupují. Čekal jsem na něj až přijde a začne zpívat a najednou se objevil Cody a já byl úplně ohromen jeho hlasem a výkonem. Je to vážně skvělý umělec. Takže jsem tam zůstal až do konce, představil se mu a začali jsme se bavit, že bych mohl produkovat jeho nahrávky. Jak tomu ale nakonec osud chtěl, byli jsme tak zaneprázdnění a já už se k té spolupráci nedostal. Myslím, že to bylo přesně rok, co nám potom Richie řekl, že odchází a já okamžitě věděl, že mám náhradu.“
Vím, že v té době s vámi chvíli zpíval Josh Gracin.
Dean: „Ano, Josh s námi odezpíval dva koncerty.“
Uvažovali jste o něm jako možné náhradě na Richieho?
Dean: „Dohadovali jsme se o tom, ale Josh už v té době měl nastartovanou úspěšnou sólovou kariéru a ačkoliv jsme přátelé a já teď zrovna produkoval tři jeho nahrávky, probírali jsme se to, ale faktem bylo, že přivést někoho do kapely, kdo už je sám o sobě slavný, by pravděpodobně časem způsobovalo problémy. Josh je skvělý talent, úžasný zpěvák, ale já měl prostě pocit, že bychom časem narazili, protože my jsme byli tou kapelou a značkou a s jeho příchodem by vznikla nová situace, kdy by pravděpodobně chtěl začít dělat věci po svém a prostě by to nedělalo dobrotu.“
Řekni mi něco o nové desce.
Dean: „Na novém albu je píseň ‚The Future‘, jejíž název mluví za vše. Je to celé o nás a o tom, jak se těšíme na budoucnost naší muziky a našich fanoušků a taky na to, jak se vrátíme zpět mezi elitu a budeme ještě silnější než předtím. ‚The Future‘ a ‚Let Me Love You‘ jsou písně, které jsme na web www.lonestarnow.com umístili jako první a spousta fanouškům nám pak napsala, že se jim nová muzika velmi líbí. Je to ale jen špička ledovce, chystáme toho daleko více.“
Jakým hudebním směrem jste se tentokrát vydali?
Dean: „Hudební směr nové desky je velmi blízký tomu na albu ‚Lonely Grill‘, které je zatím naším nejúspěšnějším, prodalo se ho 4,5 milionu a samozřejmě na něm byly hity jako ‚Amazed‘, ‚Smile‘, ‚What About Now‘ a podobné věci. Řekl bych, že z nové desky ale čiší daleko více energie. Cody předvedl vynikající pěvecký výkon, je vážně neuvěřitelně talentovaným zpěvákem. Myslím, že se mu na desku podařilo zachytit to, co většina lidí neumí. Někteří zase neumí zahrát naživo to, co nahrají ve studiu na album a Cody zvládá oboje.“
Kolik v poslední době hrajete ročně koncertů?
Dean: „Zhruba 70-80 ročně. Proto jsme taky přijeli do Evropy, abychom tak trochu otestovali neznámé vody, protože naším cílem je, abychom hráli 70 nebo 80 show ve Státech a pak přijeli sem a odehráli dalších 20 nebo 30, takže bychom ročně hráli tak 100 koncertů. Pokud se nám v Evropě podaří vybudovat dostatečně velkou základnu fanoušků, tak uděláme přesně to, co jsem popsal.“
Je to vaše první cesta do Evropy?
Dean: „Už jsme byli na několika místech v Anglii, v Irsku a ve Skotsku. To bylo když jsme slavili úspěch s ‚Amazed‘. Už je to skoro 10 let. Jak jsem již řekl, teď se takzvaně pokoušíme strčit palec do vody a uvidíme, jak na nás budou fanoušci reagovat a jestli se jim bude líbit to, co děláme. Pokud ano, pak taky budeme moct vybudovat posluchačskou základnu a začít plánovat pravidelná turné.“

ROZHOVOR S CODYM COLLINSEM
Přišel jsi do kapely před dvěma a půl lety. Kde jsi hrál předtím?
Cody: „Než jsem vstoupil do Lonestar, tak jsem zpíval v Atlantě v Georgii v baru zvaném Cowboys. Byl to country club o velikosti 48 tisíc čtverečních stop (pozn.: více než půl hektaru). Bylo to vážně skvělé místo a zpíval jsem tam 4 roky. Kromě toho jsem taky vystupoval na festivalech a výstavách dobytka a dělal všechno možné, abych někam prorazil. Všechno šlo hezky popořádku. Díky působení v Cowboys jsem získal dostatek zkušeností ve zpívání, hraní a vystupování, takže jsem mohl přijít k Lonestar. Teď je všechno tak, jak má být.“
Hrál jsi vždycky country?
Cody: „Vždycky. Trochu jsem ji míchal s rokenrolem, ale z větší části bylo všechno striktně country. Tak to mám rád.“
Byl jsi fanouškem Lonestar než jsi do kapely přišel?
Cody: „Haha, jasně, že byl.“
A znal jsi jejich písně?
Cody: „Znal, ale ne všechny. Znal jsem zhruba tři čtvrtiny písní. Nikdy předtím mě nenapadlo, že bych mohl dostat příležitost s nimi hrát nebo se k nim přidat. Ale ano, znal jsem ‚Amazed‘, ‚What About Now‘, znal jsem většinu jejich písní. Bylo to docela jednoduché naučit se prostě jen ty, které jsem neznal.“
Za jak dlouho ses naučil celý repertoár?
Cody: „Zabralo mi to několik týdnů, než jsem zvládl všechno. Většinu písní jsem už stejně znal, takže to tak hrozné nebylo.“
Spolupracoval jsi přitom nějak s Richiem?
Cody: „Upřímně řečeno, nikdy jsem neměl příležitost se s ním setkat. Slyšel jsem, že je fajn, napsal spoustu skvělých písní a je součástí slavné historie kapely. Má skvělý talent a úžasně zpívá. Doufám, že brzy přijde příležitost se s ním setkat. Uznávám, že je to trochu divné. Ale on odešel sám a teď buduje sólovou kariéru. První věc, kterou jsem s Lonestar nahrál, když jsem do kapely přišel, bylo vánoční album ‚My Christmas List‘. Bylo vydáno před minulými Vánoci krátce na to, co jsem přišel do kapely.“
Myslíš, že fanoušci Lonestar přijali změnu hlavního zpěváka?
Cody: „Ano, zatím šlo vše skvěle. Myslel jsem, že s tím budou trochu problémy a byl jsem pochopitelně nervózní, když jsem vstoupil do kapely, která fungovala již tak dlouho a měla spousty fanoušků, kteří měli rádi předchozího zpěváka, Richieho, takže jsem se toho trochu obával. Ale nakonec když ta změna nastala, fanoušci byli velmi vstřícní a změnu přijali. Samozřejmě, že se nemůžete zavděčit všem. Někteří měli Richieho raději a to je naprosto v pořádku. Já a Richie jsme oba rozdílní v různých ohledech a každý fanoušek má svého oblíbence. Zatím se nám vše skvěle daří a stále rosteme. Letos jsme odehráli spoustu koncertů a také máme první příležitosti vystoupit v zámoří a přijet sem do Evropy, takže jsme tu a snažíme se, jak to jde.“
S kterými ze svých hudebních vzorů jsi již měl šanci se potkat?
Cody: „S Lonestar jsem již třikrát hrál v Grand Ole Opry a z toho dvakrát jsme hráli s Halem Ketchumem, ten je úžasný. Pak s Aaronem Tippinem a dalšími lidmi, které jsem měl možnost potkat prostřednictvím Lonestar. Pochopitelně, že kluci se s těmito hvězdami znají již léta. Měl jsem možnost setkat se s umělci, jejichž hudbu jsem dlouho poslouchal a kteří mě hodně ovlivnili. Většina z nich je opravdu přátelských.“
Které z těchto setkání pro tebe bylo zatím nejvýznamnější?
Cody: „Taková byla zatím dvě. Jedno bylo obrovským zážitkem, protože jsem byl o dost mladší. Loni jsem se setkal s Georgem Jonesem a věřte tomu nebo ne, byl jsem na natáčení Nashville Star. Seděl jsem v publiku s Deanem Samsem hned za porotci a George Jones si sedl hned před nás. Měl jsem možnost se s ním setkat, což bylo opravdu úžasné. A pak ještě jednou, když mi bylo 15 let, jsem se setkal s Georgem Straitem na party pořádané ACM. Na to nikdy nezapomenu, protože je to můj největší idol.“
Díky za rozhovor.

(C) Petr Mečíř 2010. Všechna práva vyhrazena.
www.countryzone.net