Aneta Langerová

Aneta Langerová - Aneta Langerová - Český slavík 2005, Státní opera Praha (10. prosince 2005) | foto: David Neff, MF DNES

Koncerty a festivaly školí nové hvězdy

  • 19
Nejsledovanější střední proud české populární hudby se mění díky nástupu koncertních kapel Chinaski nebo Divokej Bill. Navíc se v popu objevily nové tváře.

Potvrdila to i letošní anketa Český slavík. Kralování Karla Gotta zůstalo sice neotřeseno, ale Zlatého slavíka si poprvé odnesla Aneta Langerová a skupina Chinaski. Do Státní opery Praha přišli tito umělci v neformálním oblečení a stali se senzací koncertní sezony.

O proměnu českého středního proudu se postaral tradiční, v Česku zavedený žánr poprock. V tomto melodickém a zároveň energickém stylu se pohybuje Aneta Langerová.

Publikum, které si obvykle desky kopíruje, ji musí opravdu milovat, když si koupilo více než 120 tisíc kopií jejího alba Spousta andělů.

Navíc ve svých osmnácti, respektive devatenácti letech Langerová omladila českou popovou špičku. "Všichni lidé kolem mě jsou starší než já," dodala zpěvačka, která musela i v hudebním byznysu rychle dospět.

Vzestup Langerové urychlila soutěž Česko hledá SuperStar, ale jinak se zde umělec prosazuje dlouho. Skupina Chinaski potřebovala deset let, aby postoupila na místo mlčící Lucie a dostala se až na pozici národní či nadgenerační kapely.

"Tohle si můžete jen tajně přát, to člověk nevymyslí. A dělat si plány? To nejde," řekl bubeník a textař Pavel Grohman, spoluautor hitu Tabáček.

Chinaski založil společně se zpěvákem Michalem Malátným.
Před Vánocemi zazářila také hvězda Petra Koláře, romantického poprockového zpěváka, který dříve spolupracoval s Michaelem Kocábem či metalovou formací Arakain.

Kolářovo první sólové Album zmizelo z obchodů v počtu více než 35 tisíc kopií a stále vede domácí hitparádu. Fanoušci zpěváka "vysadili" až na třetí místo v Českém slavíku.

Většina hvězd českého nebe se nerodí podle manažerských projektů. Dokonce ani druhá řada SuperStar nezpůsobila na domácí scéně pozdvižení srovnatelné s šílenstvím první série. S výjimkou Anety Langerové se superstar prosazují obtížněji.

Více než desky, kterých prodávají méně a méně, jim asi pomůžou koncertní zkušenosti. V tom má velký náskok univerzální zpěvák a muzikant Petr Bende nebo vítěz druhé řady Vlastimil Horváth.

Ti, kteří nejvíce mění tvář českého popu, sbírají ostruhy na koncertech nebo festivalech, jichž rok od roku přibývá. Cestu z klubů do velkých hal si musela projít i skupina Kabát, než se hrubá muzika trochu obrousila a její písně zlidověly.

Často právě ty kapely, které projely republiku křížem krážem a stanuly tváří v tvář publiku, prodávají nejvíc desek. Jistě, výjimkou může být Daniel Landa, jemuž stačí odehrát dva tři velké koncerty v roce. Naopak potvrzením tohoto pravidla je Jaromír Nohavica. Stačí, aby oznámil termíny jedenácti lednových koncertů v Praze, a má je za jediný den vyprodané. Dodejme, že Nohavicův Babylon patřil k nejžádanějším albům v letech 2003 a 2004.

Díky koncertní píli se vypracovala také úvalská skupina Divokej Bill, jejíž živé album Lucerna se drží již rok v domácí hitparádě. Mezi zpěvačkami, které mění podobu českého popu, nelze přehlédnout Lenku Dusilovou nebo šansoniérku Radůzu. I jim pomohla trpělivost a škola živého hraní.