Hlavní obsah

Filmová rallye Tacho se řítí do pekla

Právo, Věra Míšková

Zpěvák a hudebník Daniel Landa má rád automobilové závody, jezdí rallye. Jeho manželka Mirjam Landa zase ráda točí filmy, má už za sebou režijní debut Kvaska. Nový film Tacho společně napsali, manžel navíc hraje hlavní roli a složil hudbu, manželka režírovala a je zároveň producentkou.

Článek

Film tedy vznikl nepochybně z touhy a radosti, což je rozhodně pozitivní, ale nad výsledným tvarem nelze než povzdechnout, že to samo o sobě k natočení dobrého filmu nestačí, ještě je třeba to umět. A v tom Landovi bohužel selhávají na celé čáře.

Scénář je rozbitý do dvou neslučitelných linií. V té první se na chemoterapii sejdou dva nevyléčitelně nemocní lidé. Navzájem si sdělí, že on je automobilový závodník a má nádor na mozku, ona má metastázy v celém těle.

On se v této situaci rozhodne jet svůj příští a zřejmě konečný závod naplno – jako výzvu smrti, jako důkaz toho, že závodění je jeho největší životní láska a zároveň jako poslední šanci porazit dávného německého soupeře. Ona – ač nikdy v závodním autě neseděla – se k němu přidává jako spolujezdec.

Klišovité mudrování a tragicky odhodlané pohledy

Je pravda, že z této výchozí situace se může vyvinout silné melodrama anebo, jak se tvůrci nakonec rozhodli – černá komedie. Obojí je možné, jenže v prvním případě by se autoři museli soustředit na tyto dvě postavy, jejich charaktery a osudy a nadělit jim něco hlubšího než klišovité mudrování a tragicky odhodlané pohledy. V druhém případě by to musela být opravdu velmi černá komedie, ale rovněž vycházející z dané situace, jako je tomu například ve vynikajícím norském Kurzu negativního myšlení.

Nic z toho Landovi neudělali. Ponechali svým postavám jejich kýčovitě melodramatický osud a vedle nich film zaplevelili spoustou rádobyvtipných figurek a víc trapných než směšných situací. Figurky nemají s hlavními postavami společného nic než ten jeden závod, a to ještě každá úplně jinak, což k soudržnému ději nestačí.

Je tu manažer, který jen soustavně nesmyslně huláká, je tu ujetý mafián, jehož lehce úchylná láska ke zvířátkům vydá maximálně na jeden fórek, a je tu též automechanik, kterého pronásleduje mafie kvůli zásilce lanýžů. Z Velké Británie přijíždí dvojice přihlouplých anglických kluků, jejichž věčné pobíhání a nacvičování co nejrychlejšího přehození plachty přes auto mělo vyústit v jednu ze zábavných point, ale ta je ve finále přehlédnutelná.

A je tu i lékař – specialista, který vyslovuje a činí moudra, nad nimiž zůstává rozum stát. Tyto postavy jsou sice vesměs praštěné, ale zdaleka ne zase tolik, aby to vydalo třeba na bláznivou komedii. A všechny nejapnosti korunuje zápletka kolem zdravotních průkazů, které oba závodníci neustále shánějí, ztrácejí a zase obstarávají…

Zmatená režie

Režie je stejně zmatená jako děj, navíc když konečně dojde na samotnou rallye, postrádá napětí už ze své podstaty: auta jedou jednotlivě jedno po druhém, takže stav závodu se dozvídáme jen z čísel psaných na papír. Nicméně některým záběrům lze jistou zručnost v natočení přiznat.

Herci se potácejí filmem bez pevného režijního vedení, které by však Landa i Olga Lounová v hlavních rolích velmi, ale opravdu velmi potřebovali, o ostatních účastnících nemluvě.

Landovi na tiskové konferenci po novinářské projekci řekli, že vymysleli příběhy a pak z nich za pět dní upletli vánočku (přičemž těsto prý kynulo čtyři roky). Svůj film tím charakterizovali naprosto přesně a bezděčně tak dokázali nad jiné přesvědčivě, že péct pečivo je přece jen něco docela jiného než tvořit a točit filmy.

Celkové hodnocení: 30%

Tacho

ČR 2010, 102 min.

Režie: Mirjam Landa,

hrají: Daniel Landa, Olga Lounová, Roman Pomajbo, Martin Havelka a další.

Související články

Výběr článků

Načítám