Diváckou přístupnost a oblibu dílu zjednal také dráždivě demytizovaný Kristus. V tomto muzikálu se nekonají zázraky. Boží syn je tady spíše pozemský revolucionář útočící svým učením a oproti své vůli pasovaný na hvězdu.
Ve světě jsou dnes v módě muzikály superlativů, tedy velkolepé show, které se předhánějí ve scénických efektech a často i za cenu vlichocení chtějí přitáhnout pozornost.
Dnešního muzikálového diváka bičovaného hudebními klipy a opakovaně křižovaného televizní zábavou je stále obtížnější vzít na nebesa skutečného zážitku.
V tomto pohledu je inscenace Stanislava Moši vlastně krotká. Začíná se sice razantním a efektním nástupem, kdy světelná bouře skropí jeviště a přítomné navíc zaplaví od počátku rozpálené výkony zpěváků i práce orchestru.
Tempo a nasazení účinkujících jakoby neochabuje, ale brněnský Ježíš se postupem času obrací ke staticky inscenovaným hudebním číslům. Až se chce říct, že člověk by si k té oposlouchané muzice dal i větší vizuální mumraj.
Moša naštěstí neutekl k laciným efektům, které má technicky nadmíru vybavené divadlo v malíčku. Sama Ježíšova prostota a neokázalost jakoby byla vodítkem i režii. Strohé pojízdné kulisy starověkého Jeruzaléma, zcela všední kostýmy Ježíšových stoupenců uměřeně kontrastují s blyštivou nádherou reprezentantů římského světa.
O to více se v Brně potom rýsuje chytrý a sám o sobě dost efektní příběh zrádného Jidáše, který zradí Krista. Jidáš se prostě bojí, že se tomuto vůdci situace prostě vymkla z rukou. Za zlé lze mít inscenaci snad jen zbytečnou a vlastně hloupou doslovnost, která je tomuto divadlu vlastní.
Když se Jidáš v dramaticky účinném gestu oběsí, čeká diváka ještě pohled na houpající se figurínu. Podobných nejapností je ale poskrovnu.
Drezúra a výkony "company" pod touto střechou jsou už léta devízou. Těšte se na skvělé pěvecké i sborové výkony, výtečně posílené sedmi lidmi za scénou. Čeká vás mistrný zvuk.
Ze sólistů září Petr Gazdík v roli Jidáše, Dušan Vitázek s ježíšovskou image uchvátí svými až šílenými projevy nepochopeného a zrazeného Krista. Nezapomenete na Máří Magdalenu Ivany Vaňkové, kajícnici modelovanou plným hlasem a jednoduchým herectvím. Brněnský Ježíš si lidi podmaní, přestože nevsadil na spektakulárnost.
