Tahle deska měla vyjít už vloni. Xindl X na ni začal chystat bonusové novinky, ale rozepsal se natolik, že z toho nakonec bylo plnohodnotné album "Sexy Exity" . I o rok později obsahuje sbírka největších hitů hned tři nové písně. Songy na bestofku, která dostala název "Anděl v blbým věku", vybíral sám interpret a na dva disky je seřadil chronologicky. Celková devadesátiminutová stopáž se vyrovná délce koncertu.

Kolekce obsahuje největší hity z let 2008 až 2019, tedy z celého Ládkova působení na scéně. Za tu dobu se etabloval a dnes patří k nejčastěji oslovovaným songwriterům. Co singl, to hit. A tohle dvojcédéčko je toho přímým důkazem. Ostatně když se řekne interpretovo jméno, minimálně pět hitů vysype z rukávu snad každý. Jeho písně takřka zlidověly, hrají se hojně v rádiovém éteru, na plesech a zábavách, ale i u táboráku.

Název "Anděl v blbým věku" vznikl slepením jmen dvou Xindlových největších hitů, zároveň se v něm projevuje i jeho neotřelý humor. Já bych ho spíš poupravila na "Ďábel v dobrým věku". Však čtyřicet není moc. A jeho ostrý jazyk, kterým vše říká na plnou hubu, je spíš hoden titulu čerta než anděla. Xindl je zkrátka úkaz na domácí scéně. Se slovy umí pracovat stejně obratně jako řezník při porcování masa, a přestože není kdovíjaký zpěvák, napsat chytlavý song umí jako málokdo.

Překročení další životní dekády vybízí k bilancování a jisté rekapitulaci. Xindl není výjimkou. Dosáhl toho, co se mnohým nepovede za celou kariéru. Pětadevadesát procent obsahu desky (21 písní z 24) není potřeba představovat - ty písně všichni známe, zpíváme, milujeme, nenávidíme, ... Pro mě bude best of hned debutový singl "Anděl", kterým si mě Ládek tehdy získal na první dobrou. Za tu dobu sice zpopovatěl, trochu vyměkl, ale stále si drží určitou kvalitativní vyrovnanost. Důkazem budiž tři zmíněné čerstvé kousky: před nedávnem vypuštěný "Volnoběh" o zvolnění v uspěchaném životě, "Imunita" o skandálech, drbech a dalších špínách a "Růžový brejle" o aktuálních ekologických tématech, jako jsou globální oteplování či přemíra plastů.

Ze Xindlových písní je cítit osobitý rukopis. Nikomu nic nevnucuje, zpívá o obyčejných věcech, o každodenních situacích, se kterými se posluchači lehce ztotožní. Tak Ondro, směle dále!