Ondřej Ládek je rozhodně zajímavou postavou na naší hudební scéně. Jeho výhodou je, že písničky má rozpoznatelné na míle daleko, ať už melodickými postupy nebo texty, jejichž kadence (pokud jste třeba hudebníci či zpěváci) brání se kdekoli nadechnout, a pokud před sebou nemáte čtecí zařízení, stěží je interpretujete přesně tak, jak je napsal. Ostatně do posledního slovíčka se s nimi, jak jsou vytištěny v bookletu desky, neshoduje ani sám autor.

Psát hity rozhodně dokáže a první dva singly "Na vodě" a "Popelka" jsou rozhodně trefou do černého. A vezměte jed na to, že z tohoto alba určitě nebudou posledními. Už teď se výrazně hlásí o nasazení do éteru "Gréta", hloubavá a procítěná skladba o dívce s krásným hlasem, která se ale nakonec ukázala být pouhým snem.

Lehce smutné vyznění jako by evokovalo náladu větší části alba. Ve svých textech se Xindl X jako výhradní autor naváží ve větších i menších šťouchancích do společnosti, do jejích nálad i do neutěšeného stavu, kdy u nás pomalu nastává období totalitní demokracie ("Žáby v hrnci"). Nechybí ale samozřejmě i sondy do vztahů mezi lidmi, kdy řešíme pitomosti na úkor podstatných věcí (sugestivní "Na palubě Titanicu"). Smutnější náladu tak alespoň zčásti kompenzují vesměs veselejší melodie a rytmy skladeb.

Je dobře, že těch témat a nápadů je nakonec o něco víc a nejsou vždy jen smutné. Vtip nechybí například seznamu všech holek, které Xindl X "Mýval", k zamyšlení nutí následující "Od mozku k srdci", která přemítá nad častým bojem těchto dvou částí lidského těla. Úplně zbytečná je tak nakonec pouze "Mušle". Ne snad mravokárecky kvůli několika vulgarismům v textu, ale spíš hudebně a tak nějak celkově je v tracklistu alba navíc a deska by se bez ní klidně obešla.

Xindl X na nahrávce občas naráží na mantinely svého pěveckého projevu. Jeho hlas nenabízí mnoho různých odstínů a barev. Naopak jede si tu svou od začátku až do konce, a když dvakrát na nahrávce zakřičí, dokáže to posluchače pěkně probrat. Studiová práce producenta Dalibora Cidlinského Jr. je na vypulírovaném albu cítit opravdu hodně a skladby tím místy ztrácejí na živelnosti. O to víc se pak vyplatí zajít na koncert, kde to zpěvák s kapelou, ve které nechybí například ani kytarista Lukáš Bundil ze Slzy, dokážou pěkně roztočit.

"Kvadratura záchranného kruhu" je určitě položkou v jeho diskografii, za kterou se později Xindl X nebude muset stydět. Je z ní ale také cítit, že v jeho možnostech je ještě lepší nahrávka. A ta může vyjít klidně hned příště.