Poslední koncert Ovoce a křest alba Náhodného Výběru v Rock Café

Do pražského klubu Rock Café v pondělí 28. 11. 2022 zavítali fanoušci kapely Ovoce a Náhodný Výběr. Spojení těchto dvou formací byl dopředu zaručený hudební zážitek. Naplněný klub nás o pár hodin později přesvědčil o správné úvaze. Náhodný Výběr svým playlistem odstartoval večer, asi v polovině koncertu pokřtil Thom Fröde nové album TEBE, které bylo prvně oficiálně pokřtěno v Soběslavi na každoroční velké akci Loučení s létem, kterou má NV pod palcem. Thom si na pódium zahrál s kapelou písničku Reality, ve které hostuje právě na novém album, na kterém po celé čtyři roky s kapelou spolupracoval a producentsky zaštiťoval.

Ovoce se ve složení Pišto, Láska, Tomy a Hanz rozloučili po zdařilém vystoupení plném emocí a napůl nostalgické, napůl energické atmosféry, sobě vlastním sloganem, tak „zas nikdy“! Fanoušci si užili hitovky jako Pornostár, Genocida, Nech mě odejít a další. My jsme se po koncertě zeptali členů kapely Náhodný Výběr na jejich plány a pár otázek z kapelního života. Za kapelu odpovídal bubeník Štěpán Bartoš, který napsal většinu skladeb na aktuálním albu společně s frontmanem kapely Martinem Bednářem:

Proč jste se rozhodli pro dva křty Vašeho CD?
V posledních, dejme tomu pěti letech, je taková tradice, že kdykoliv hraje OVOCE, křtíme album. Tak jsme tu tradici nechtěli rušit jen proto, že už jsme to album jednou křtili… ne, je za tím i pragmatičtější důvod. První křest proběhl tradičně na jihu. Ale v Praze už máme taky docela velkou fanouškovskou základnu, do toho tam sídlí spousta zajímavých médií, no a když nám kluci z OVOCE nadhodili, že by to album za druhej křest v Praze stálo, a že by tam rádi zahráli, a jestli to neprovedeme spolu, neváhali jsme.

Jak dlouho jste na albu celkově pracovali a v čem vidíte největší krok vpřed oproti CD poslednímu?
Čtyři roky. Doteď jsme vydávali album plus mínus každé dva roky, ale jak si teď celý svět, včetně toho uměleckého, procházel tak trochu krizí, nemělo smysl na to spěchat. My už jsme nějakou dobu zpátky došli k tomu, že už jsme velká, dospělá kapela, a že už odmítáme dělat kompromisy (tuším, že jsme o tom mluvili zrovna tady na Rock&Popu). Takže jsme si na to album vzali víc času, a je to na něm strašně znát. Ani ne tak kvůli čistýmu času, co jsme do toho alba vložili (i když taky), ale hlavně ty čtyři roky uběhly, svět se v jejich průběhu hodně změnil, a i my jsme nabrali spoustu nových zážitků, zkušeností i emocí, který jsme do alba mohli vložit. Naše alba vždycky zachycují, co se s námi zrovna děje, nějaký náš aktuální pohled na svět – a je znát, že album TEBE mluví o mnohem širší a pestřejší části života, než byla ta předtím.

Jste spokojeni s ohlasem fanoušků na vaše CD?
Jsme. Ze začátku jsme se trochu báli – věděli jsme, že se povedlo, ale báli jsme se spíš reakce našich dřívějších fanoušků, protože, co si budeme povídat, od Kamarádky s výhodama je k Hrdinům daleko. Ale i když jsme tím možná sem tam někoho naštvali, je vidět, že fanoušci rostou s námi, a že je naše nová tvorba baví. Což je skvělý, protože my bychom čtyři alba se stejnýma motivama – a vlastně ani žánrem – udělat nemohli. Od našich patnácti jsme prostě vyrostli, bylo by smutný, kdyby ne. A jak už jsem říkal, na těch albech to slyšet je. A mělo by.

Co se pro vás změnilo od té doby, co vás zastupuje Supraphon?
No, on nás Supraphon zatím zastupuje jen pro digitální distribuci, čímž se toho zas tolik nezměnilo. Máme nad distribucí menší kontrolu, ale zase je to o něco jednodušší, a máme za sebou velkého hráče. My tuhle spolupráci ale bereme spíš jako krok do otevřených dveří, a těšíme se, co nám to přinese v budoucnu.

Jak se s vámi kapele sžil basák Jenda?
Najít nového člena po osmi letech hraní je strašně těžký. Protože to, co my bereme jako samozřejmost – že koncerty mají přednost přede vším, že do toho musíme investovat neskutečný množství času a úsilí, že se občas stane koncert pro dva tisíce lidí, ale taky občas pro dvacet – je pro většinu lidí naprosto mimo představivost, a i když si řeknou “to dám”, tak po pár měsících přijdou na to, že to nedají. Proto je strašně důležitý, že Jéňa je aktivní muzikant už odmala, a tyhle věci ho pak překvapují mnohem míň. Kromě toho je to šílenej, skvělej člověk, a taky tak trochu pitomec, což je pro nás dokonalá kombinace. Takže i díky němu kapela funguje líp, než kdy předtím.

Trávíte mimo kapelu spolu hodně času?
Úplně ne, ale hlavně proto, že spolu strávíme obrovskou spoustu času v kapele. My už taky začínáme mít rodiny a podobný radosti, do toho jsme tak trochu rozesetí po republice, takže není tak snadný jít jen tak večer na pivo. Hlavně se ale často sejdeme v pátek odpoledne při přípravách na první koncert, a rozejdeme se v neděli ráno po druhém koncertu, a celou dobu mezitím strávíme vyloženě spolu. Do toho občas potřebujeme zkoušky, schůzky ohledně dalších věcí (merch, klipy, cokoliv), prostě toho společnýho času je spousta, a často s mnohem intenzivnějšími zážitky, než nabízí půllitr piva. A upřímně, kdybychom spolu nebyli rádi, tak to dávno neděláme. To, že je člověk skoro neustále ve společnosti lidí se stejným smyslem života, je nakonec jedna z největších výhod muzikanta.

V čem byl pražský křest jiný než ten v Soběslavi? Proběhl dle Vašich představ?
Tak například jsme si nemuseli dělat starosti s počasím, protože Rock Café má jednu úžasnou vlastnost: střechu. To je skvělá věc. Naopak i přes úplně jiné místo měly obě akce až překvapivě podobnou atmosféru, spousta natěšeného očekávání, co kapely předvedou, a až neuvěřitelné množství energie mezi pódiem a publikem. Ale ono to dává smysl, protože oba koncerty byly ve výsledku o tom samém – spousta různých lidí ze všech možných oborů i životů se sešla vychutnat si svoji společnou lásku k hudbě. A to je krásný.

S kapelou Ovoce už jste pódium sdíleli vícekrát. Vzpomenete na nějakou vtipnou společnou story?
Naše historie s OVOCEm se táhne už strašnou spoustu let, pamatujeme si, jak jsme se kdysi nesměle poprvé zdravili jako vyjukaní kluci s hvězdama, a je krásný, jak se tenhle vztah vyvinul v přátelství daleko přesahující koncerty a kapely. On s námi vlastně i Tomy (baskytara) nějakou dobu hrál. No a příběhů by se našlo dost, ale většina z nich moc nemůže do médií. Jeden takovej večer třeba začal tím, že nám Láska přijel do zkušebny poradit s naším třetím albem, a protože jsme neměli dost piva, vymyslel, že ho budeme míchat s čistícím prostředkem na okna jménem Tomík, protože Tomy by nám přece neublížil. Jako většina takových večerů, i tenhle měl hodně sestupnou tendenci… ale to už sem zase nemůže. Povyprávíme někdy v pozdních hodinách na baru. V klidu ale můžeme říct, že po míchání různých druhů alkoholu je kocovina výrazně horší, když se jedním z nich dají (a mají) mýt okna.

Máte už v hlavě další pořadové studiové album? Jakým směrem se bude ubírat tentokrát?
Máme. Práce na hudbě se neodmlčí “jen” proto, že jsme zrovna něco vydali, už jsme napsali, roztrhali a vyhodili spoustu textů… a protože už je to pár měsíců, máme i nějaké, které úvodní triáž přežily. Všechny ale čeká ještě velká spousta práce. To nahrajete demo, a pak na něm pracujete, pracujete a pracujete, až se nakonec rozhodnete, že to k tomu vlastně není, zahodíte ho, a jdete napsat něco lepšího. Ale to si nejspíš povíme tak za tři roky. To už budeme vědět i kam nás další album zanese. Mezitím ale určitě vydáme pár singlů; k prvnímu už máme slibně nakročeno.

Co vás ještě čeká do konce roku? (akce, plány)
17. prosince pořádáme vánoční koncert na Palubě v Soběslavi, našem domovském městě. Tam můžeme slíbit nádhernou atmosféru a spoustu lidí, zahrajou tam s námi kamarádi z Utíkej!, a celkově to bude krásný. No a 25. prosince se ukážeme v KD v Milevsku, což je naše další oblíbený místo. Jinak děláme na další tvorbě, hodně pracujeme i na kompletním předělání pódia, show i koncertního zvuku, což ještě chvíli potrvá a sežere spoustu peněz, ale posune nás to zase mnohem dál. Jednoduše, plánů máme spoustu, a koncert od koncertu je postupně budeme plnit. Tak na nás choďte!

Sponzorováno