Praha - Hudebník, malíř, básník, spisovatel a fotograf Vlastimil Třešňák dnes v Praze představil vinylovou limitovanou edici svého loňského alba Kiks. Při té příležitosti několika desítkám příznivců v Salónu Koncept Letná za doprovodu členů kapely Temporary Quintet zahrál titulní píseň, ke které přidal na úvod melodii Martina Hermanna Böttcherze z filmu Vinnetou. Třešňák už několik let veřejně nevystupuje, podle jeho slov ho v současné době nejvíce naplňuje malířství.
Fotogalerie
"Platí, že nikdy neříkej nikdy a mnohé kapely znovu začaly hrát, přestože oznámily konec vystupování, takže říkám možná," sdělil ČTK Třešňák.
Jeho nové písně na CD vyšly loni v září, téměř deset let po předchozí desce Alter ego. Hudební podoba písní vznikala od začátku ve spolupráci autora s kytaristou Josefem Štěpánkem a klávesistou Janem Steinsdörferem, které v doprovodné formaci Temporary Quintet doplnili basista Martin Lehký, bubeník Miloš Dvořáček, saxofonista Jan Štolba a hobojista Pavel Tylšar.
Album Vlastimila Třešňáka, který za svůj výrazový prostředek označil "dršťkatost", vychází na vinylu v limitované edici 300 číslovaných kusů.
"Kiks je jako kabaret. Snový kabaret, v němž se mění podoba jednotlivých výstupů. Je tu ironie, hravost, divadelní přehrávání, ale i prostor pro vážnost a bodnutí do problémů. Vlastimil Třešňák má to privilegium, že se ke společnosti a světu vyjadřovat může. Jeho slova nejsou jen kritickými básničkami a nemění se v prázdnou křeč. Jeho nová deska má sílu a ví, co chce říct," napsal v recenzi na album na portálu musicserver Jiří V. Matýsek.
Dvaasedmdesátiletý Třešňák je jednou z legend undergroundu, signatářem Charty 77 a následným emigrantem. Z jeho tvorby je asi nejznámější deska Zeměměřič z roku 1979 či román Klíč je pod rohožkou. Od roku 1968 působil šest let ve svobodném povolání jako zpěvák. Byl ale také pomocným dělníkem v pivovaře, hrobníkem, pomocným zeměměřičem, kamelotem Večerní Prahy, pomocným dělníkem u zedníků, nájemným metařem či nočním hlídačem. Jeho podpis Charty 77 mu přinesl zákaz veřejného vystupování. Začal se angažovat v disentu, jak říkával "veselém ghettu", sblížil se s lidmi kolem Václava Havla, hrál bytové divadlo s Vlastou Chramostovou, Pavlem Kohoutem a Pavlem Landovským a působil ve volném písničkářském sdružení Šafrán. Při akci StB Asanace ho v roce 1981 při výslechu zmlátili a o rok později emigroval.
Začínal ve Švédsku, pak se přestěhoval do Německa, jezdil i do Spojených států. V emigraci se mnohokrát stěhoval, po roce 1995 žije převážně v České republice. Má švédské i české občanství. Maluje i píše od konce 60. let. V románu Klíč je pod rohožkou líčí časy emigrace i první dojmy po příjezdu do polistopadové Prahy. V roce 2003 napsal i text k muzikálu Excalibur na hudbu Michala Pavlíčka. A texty napsal i ženskému triu Alo Trio Band, které v roce 2015 vydalo debutové album. V současné době se věnuje výhradně malování.
